Hlas ticha - Dalibor Vajnar - obrazy/texty
Mentalismus v kostce aneb Neo a Matrix
další obraz předešlý obraz

Mentalismus v kostce aneb Neo a Matrix


Vloženo: 30. červen 2013 v 20:46

Je zhola nemožné zhustit jakoukoliv filozofii do několika řádků a doufat,    že její podstata tak může být plně pochopena. V případě mentalismu nám může být pomůckou, byť nepřesnou a zavádějící, první díl filmové trilogie Matrix s Keanu Reevesem v hlavní roli Nea.

Mentalismus vychází z principu, že vše je "jen" myšlenka. Jde o zásadní skok v představách o uspořádání vesmíru, či přesněji řečeno Univerza. Skok od představy Vesmíru jako obrovského mechanického "hodinového stroje", jehož všechna kolečka do sebe přesně zapadají, k představě nekonečně obrovské soustavy "myšlenek" - jediného nekonečně obrovského homogenního supervědomí, které je samo o sobě mimo prostor a čas, protože prostor a čas jsou již produkty tohoto supervědomí.
V termínech dnešních technologií je     v mentalismu možno Boha (pojem zahrnu-jící vše stvořené i nestvořené) popsat také jako lidskému chápání zcela se vymykající superpočítač vytvářející Svět, včetně časoprostoru i nás samých, jako virtuální realitu. Tento superpočítač, označovaný   v mentalismu jako "Světová mysl", vytváří současně vše, co kdy bylo, je a bude, protože vytváří i prostor a čas.
Aby to nebylo tak jednoduché, v ezo-terních naukách se Bůh objevuje ve dvou formách - jednou jako čiré a prázdné Absolutno bez jakéhokoliv pohybu, bez času a prostoru, které je však nabito nekonečným potenciálem. Pro toto Absolutno se též používá termín Transcendentální bůh nebo Absolutní mysl.
A jednou jako Stvořitel včetně Stvořeného světa, pro kterou se též používá termín Imanentní bůh nebo Světová mysl.
Boha ve formě Absolutna lze snad připodobnit ke gigantickému superpočítači s nekonečným potenciálem, který momen-tálně neřeší vůbec žádný úkol. Jedná se   o beztvarou a bezčasou Prázdnotu bez hranic. To však neznamená, že neexistuje. Mysl je věčně a univerzálně přítomna, „Nic“ je pouhým zdáním.
 Světová mysl je podstatou všech věcí, jevů a bytostí, Absolutní mysl je podstatou Světové mysli. Nedá se však říci, že by Světová Mysl byla stvořena Absolutní myslí. Světová mysl je vlastností Absolutní mysli. Zatímco vše ostatní je stvářeno Myslí, je na ní závislé a má tudíž pouze omezenou relativní existenci, Mysl je absolutně nezměnitelná. Pouze její projevy podléhají změně. Ten, kdo při meditaci poznal rozdíl mezi stavem, ve kterém je mysl „aktivní”, resp. vytváří myšlenky a stavem „prázdné” mysli - bez myšlenek, bude vědět, co je zde míněno.
Stvořený svět, Vesmír, je tak z hlediska mentalismu lucidním (vědomým) snem Boha, Světové mysli.
Vědomí, je opět jeden z pojmů kategorie jako je bůh nebo svět a proto je vždy nutno ho používat uvážlivě a pokud možno s upřesněním, jak je v dané souvislosti míněn.
Není nic (a ne pouze ve smyslu nikdo), co by opět z hlediska mentalismu nemělo vědomí, protože není nic jiného než Vědomí, není nic jiného než "myšlenky" Světové mysli. Světová mysl vše zná, protože je vším. Vědomí je tak nutno chápat jako jednotný celek sestávající z částí, které si však uvědomují svoji relativní oddělenost a samostatnost (dalo by se říct, že tyto části mají "vědomí" sebe sama, ale zde je právě nutno chápat toto slovo "vědomí" zcela jinak, totiž ve smyslu uvědomování si).
Vše co se odehrává, promítá Světová mysl do našeho vědomí. To znamená do té části Vědomí, která si je vědoma sama sebe jako entity, jako samostatné Bytosti zdánlivě oddělené od Imanentního boha

Virtuální realita
Přestože máme stále pocit, že vše z reálného světa vnímáme prostřednictvím našich smyslů, a že to je naprosto základní a neoddiskutovatelný fakt, pokusme se znovu na analogii počítače přiblížit, že tomu tak být nemusí.
Tento počítač vnímá své okolí a svět prostřednictvím senzorů (jako např. kamery, mikrofony) a můžeme si klidně představit, že je vybaven i více než pouze pěti smysly. Může např. vnímat i radio-aktivitu, elektromagnetické vlny a třeba i gravitační vlny). Získané informace zpracovává a vyhodnocuje a tím vzniká jeho "vnímání" světa. Odpojme jej od jeho senzorů a připojme na  nějaký superpočítač, který mu bude předávat všechny informace v takové formě jako je dostával od svých senzorů. Součástí těchto informací bude i to, že jsou stále předá-vány prostřednic-tvím jeho vlastních senzorů.
Takovýto počítač bude zpracovávat a vyhodnocovat předané informace stejně, jako když je dostával od senzorů a bude jako reálný vnímat virtuální svět vytvořený superpočítačem.
Superpočítač takto může vytvářet společný virtuální svět pro mnoho „podřízených“ počítačů.
Pokud mezi každým počítačem a superpočítačem existuje také zpětná vazba (vnímání virtuálního světa jednotlivým počítačem a reakce na něj je přenášena zpět do superpočítače), nic nebrání tomu, aby superpočítač umožňoval i vzájemnou interakci mezi jednotlivými počítači.
Tomu, kdo první díl Matrixu shlédl, jistě nebude činit problém tento princip pochopit. My se v naší „realitě” ovšem nepotýkáme s nadvládou strojů, ale s iluzí konečné skutečnosti toho, co svými smysly vnímáme.
Model jsoucna předkládaný filozofií mentalismu je starý tisíce let a využívá logiku, mimosmyslové a transcendentální vnímání podstaty věcí. Využívá ovšem i poznatky oficiální vědy, se kterou se snaží zůstat v kontaktu. Mentalismus se tedy nestaví proti vědeckému poznání, snaží se je rozšířit a doplnit, protože i ono má své hranice. Za pomoci objektivního a nerozptýleného nazírání směrem ven i dovnitř dosahuje stavu, kdy vše je nerozdělitelnou Jednotou.
„Problémem” zůstává fakt, že realizace tohoto poznání nelze dosáhnout jen pouhým intelektuálním procesem a ke studiu je nutné přistoupit cele a bez předsudků. Princip mentalismu obsahuje například tzv. Asparšajoga (Joga nad protiklady), tisíce let staré indické učení.
Jak již bylo uvedeno, mentalistické chápání světa je natolik zásadním skokem od všeobecně zažitého nazírání na věci okolo nás, že seznamování s ním se nutně setkává s odporem a vždy bylo výsadou relativně úzkého okruhu lidí. Překonáním tohoto odporu se však můžeme dostat za hranice dosud poznaného světa a to stojí za pokus.

© 2001 - 2019 Dalibor Vajnar * tvorba stránek Petr Peti
Veřejné publikování libovolných částí těchto stránek je povoleno jen s písemným souhlasem Dalibora Vajnara. Všechna práva vyhrazena.